oblíbené

v Jeruzalémě se modlí, v Haifě pracuje a v Tel Avivu baví

image

Chrámová hora

Toto je jediný zájezd, který jsme dosud uskutečnili bez cestovní kanceláře – jeli jsme jak se říká na vlastní pěst spolu s mými rodiči. Takže několik praktických informací – letenka vyšla na 7 500 Kč zpáteční, včetně všech poplatků. To bylo loni v září, ještě před tím výrazným zlevněním – dnes se dá zpáteční letenka včetně všech poplatků pořídit již od 4 500 Kč. Samozřejmě musíte připočíst ubytování, které nás vyšlo na cca 250 dolarů za jednoho – 5 dní jsme spali v Jeruzalémě v Hashimi hotel a 1 noc v Tel Avivu. Takže to je ten hrubý základ a pak už záleží na každém kolik projí, propije, utratí za dopravu, dárky atp. Platí se zde šekely (1 šekel je asi 6 Kč) a dolary.

image

jeho první let 🙂

Tato země je unikátní ve svých kontrastech, snad nikde jinde jich člověk nenalezne tolik. Je to místo, kde se střetává evropská a arabská kultura. Místo, kde jsou si všechny tři monoteistické náboženství nejblíže a zároveň nejdále. Židé věří, že je jejich zemí zaslíbenou, muslimové, že Mohamed byl odtud vzat do nebe a křesťané s touto zemí spojují život, smrt a vzkříšení svého Spasitele – Ježíše Krista.

Odlétali jsme 17. 9. 2013 v noci. Přítel letěl poprvé, takže to bylo docela zábavné. Ze začátku měl strach, ale ten přešel hned jak se letadlo vzneslo a pak už to bylo v pohodě. 18. 9. v brzkých ranních hodinách jsme dorazili na letiště v Tel Avivu, kde jsme si na celý týden pronajali auto a vyrazili směr Jeruzalém.

image

úchvatný výhled z hotelu

Hashimi hotel je arabský hotel s vynikajícím umístění ve středu historického města. Ze střešní terasy, kde se obvykle snídá, ale člověk tam může i v průběhu celého dne odpočívat, se naskýtá nevšední a nádherný výhled na Chrámovou horu, jejíž dominantou je v současné domě Skalní dóm s nezaměnitelnou zlatou kopulí. Po krátkém odpočinutí jsme se vydali jak jinak k jádru historického města – ke Zdi nářků, tato zeď je pozůstalost po Herodově chrámě, zbořeném v 1. století našeho letopočtu. Jedná se o nejposvátnější místo Židů, kteří se zde denně modlí. Je zajímavé pozorovat toto místo, protože je jedno, zda něčemu věříte či ne, atmosféra je tu tak silná,  že snad nikoho nenechá chladným, ale davy stále proudí, aby se alespoň pomodlily či vložily své prosby do zdi s nadějí, že budou vyslyšeni.

image

Davidova věž

Následující den jsme již vyrazili na „hon památek“ hned zrána – nejprve Davidova věž, poté Chizkijášův tunel a nakonec koupání v Mrtvém moři.

Davidova věž je antickou pevností, dnes slouží jako muzeum bohaté historie tohoto fenomenálního města. Na nádvoří můžete nalézt archeologické naleziště a několikrát za léto se zde na historické hradby promítá příběh izraelského národa – určitě to stojí za shlédnutí! Kombinace moderní technologie a historického pozadí vás nadchne. David byl druhým a nejvýznamnějším králem Izraele.

Chizkijášův tunel se nachází pod Davidovým městem. Vede od Gíchonského pramene k rybníku Siloe a sloužil jako akvadukt. Dnes je tunel pro turisty přístupný. Za několik šekelů můžete navštívit Davidovo město – spíše jeho vykopávky a poté sestoupit pod zem a část tunelu projít – pořád v něm proudí voda, takže doporučuji vzít si žabky, jinak budete muset jít asi na boso a hlavně baterku – postačí i telefon. A pozor! Některé části jsou dost nízké či úzké, takže návštěvu zvažte. Pro ty, co neholdují vodě a mokrým nohám, popřípadě kalhotům, je možno zvolit suchou cestu, vedoucí paralelně.

image

nejníže položený bar na světě

Odpoledne jsme pak strávili u Mrtvého moře, nejníže položeného místa na světě. Mrtvé moře je enormně slané, což způsobuje nadnášení lidského těla, takže i vy, kteří neumíte či nechcete plavat, tady si užijete. Nemusíte se bát ani toho, že se vám namočí vlasy, tady to vážně nehrozí. Jen pokud máte nějaké oděrky či vyrážku, tak vás to bude ze začátku dost pálit, ale to se jen dezinfikuje a hojí. Blahodárné a léčivé účinky tohoto místa jsou prokázané, můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti – celé léto jsme bojovala s opravdu nehezkou vyrážkou v oblasti loketních jamek, na kterou nic nezabíralo až konečně Mrtvé moře a obzvlášť jeho bahno v kombinaci se solí. Toto bahno a sůl můžete i zakoupit – asi nejvýhodnější ceny a množstevní akce mají v krámku vedle informačního centra u Davidovy citadely. Mrtvé moře jsme v průběhu týdne navštívili celkem třikrát a zašli jsme i do nejníže položeného baru světa na osvěžující drink z čerstvého ovoce.

image

Sea level

Po cestě k mrtvému moři se vyplatí zastavit na dálnici u takzvaného sea levelu a nechat se vyfotit na velbloudovi, pokud má místní beduín dobrou náladu, zkuste i cenu usmlouvat.

Samozřejmě nemohla chybět návštěva Chrámové hory, kde kdysi stával legendární Šalamounův chrám a kde podle biblické tradici měl Abrahám obětovat svého syna Izáka (muslimové věří, že Izmaele). Dnes je celé území pod muslimskou správou, která reguluje přístup nemuslimů jen na některé dny, proto si zjistěte, kdy bude přístup možný, ať to nezmeškáte. Kromě již zmiňovaného Skalního dómu se zde nachází i mešita Al-Aksá.

image

Jeruzalémský památník holokaustu – Jad Vašem

Téměř povinností je návštěva Jad Vašem – památník obětí holokaustu. Tento moderní komplex připomíná jeden z nejděsivějších momentů lidských dějin. Protože „zapomenout znamená nechat je znovu zemřít.“ Asi nejdojemnější je místnost, kde se při svíčkách čtou jména dětí zavražděných v koncentračních táborech. Celá prohlídka je velmi dojemná a nutí člověka k zamyšlení nad hodnotou lidského života a zároveň krutostí, jaké je schopen, avšak poslední zastávkou je výhled do zeleně, symbolizující novou naději pro židovský národ. Myslím, že tato návštěva nemůže nechat netečné žádné srdce.

Poslední den jsme strávili v Tel Avivu, městě, kde se žije a většinu času proleželi na místní pláži. Odlétali jsme krátce po půlnoci.

image

rozloučení s Jeruzalémem a Zdí nářků

Izrael a Jeruzalém je snad nejúchvatnější místo světa, které by nemělo chybět ve sbírce žádného cestovatele. Ne nadarmo je toto místo považováno za pupek světa a názor na něj je nejvíce kontroverzním tématem. Moje to byla již třetí návštěva „Svaté země“ a už teď se těším až pojedu příště, ale o tom zase někdy jindy…